Přihlášení
Registrace
Do konce 71. věku zbývá:
42 dní a 12 hodin
Věk začal: 20:01:31 01.01.2022 Registrovaných hráčů: 15 548
Úvod Výsledky Obchodní podmínkyPravidla Copyright Credits KontaktKronika

#14 Ozvěny budoucnosti

Publikováno: 04.12.2021 v 20:00:00 | Autor: Fanrad | Rubrika: Příběh

Ozvěny budoucnosti

Orajec pomalu vstal z křesla a bez jediného slova opustil sál, ostatní členové týmu jen nechápavě sledují jeho postavu pomalu mizící v šeru dlouhé chodby. Co se to děje, stalo se něco, sálem zazněly znovu jen otázky. Tým se vydal po stopách člena který chodbou směřuje k velkému sálu kde z lávky sledovali záhadnou obří turbínu. Přímo nad turbínou stojí zástupce Ori, který sem přišel rovnou po použití křesla a mlčky upřeně hledí kamsi do temnoty na konec obrovské sálu, kde se nachází velká kovová vrata. Pojďte za mnou pronesl Orajec, tichým hlasem směrem týmu, musím vám něco ukázat a pomalu pokračoval k zavřeným dveřím na konci lávky.

Za dveřmi se nacházela malá konferenční místnost, kde byla nainstalovaná pravděpodobně i nějaká holografická zařízení. Tým se pohodlně usadil a zvědavě sleduje Orájce který hledá něco na ovládacím panelu. Cvakla západka u dveří a místnost se uzavřela, nikdo si ani nevšiml že Ursín kterého zde asi zanechali prastaří již nebyl v místnosti společně s týmem. V očích byla najednou vidět únava a všichni pomalu upadli do klidného spánku “Co se to děje?” - byla poslední otázka která padla.

Tým se pomalu začal probouzet, nikdo nechápal co se děje a ani jak dlouho spali. Bočním oknem sálu byla vidět venku jen tma, žádné hvězdy, prostě jen černá tma a nic jiného což je divné loď se nacházela v docela hustém hvězdném prostoru a zářila tu i obrovská mlhovina, která odrážela světlo okolních hvězd a sama produkovala plazmové bouře, které zářily do okolí pestrobarevnými světly. Důstojník Gadmeerů ihned sáhl po komunikačním zařízení a snažil se spojit s flotilou která byla ukryta za nedalekou planetou, ale nic jen ticho žádný signál ani šum, prostě hrobové ticho. Pohlédli na Orajce s otázkou co se stalo.

Nevím, pronesl orájec, co si pamatuji po použití křesla tak mne něco táhlo do této místnosti a v hlavě jsem měl jen číselný kód který jsem měl zadat do tohoto přístroje, ukázal na ovládací panel v místnosti. Dále jen vím, neptejte se mne jak, že nyní jsme na bezpečném místě kde nic není, nevím jak jsme se dostali, ani proč, jen že jsme v bezpečí. V bezpečí před čím dotazoval se vědec ze skupiny Furlingů. To opravdu nevím, ale vím že mám do zařízení zadat další kód, který bych měl vědět. Orajec znovu přistoupil k panelu a než zadal další kód zastavil ho vojenský důstojník Nakai “je to bezpečné, nepamatujete si ještě něco jiného z křesla, “ne nic si nepamatuji a vím že nám nechce nikdo ublížit” odvětil orajec a naťukal po paměti další kód.

Místnost zaplavilo ostré světlo a začaly se holograficky zjevovat různé symboly, planety texty, místnost hrála všema barvama, tým na to jen udiveně hleděl, vše se opakovalo pořád dokola a bylo to opravdu nádherné. Bylo jasné, že tato holografická zpráva obsahuje asi důležité informace kvůli kterým jsme tu. Začala práce s dekódováním a uspořádáním informací. Každý zhruba věděl o co se jedná, ale informací bylo tolik a v tak rychlém sledu, že je bylo třeba uspořádat, zatím to nedávalo nikomu smysl. Ta zpráva je stará 1000 let všimli jste si toho ? Pronesl jeden ze členů týmu. To není možné je od našich týmů, zaznělo znovu. Zpráva obsahovala stručné informace o válce se stroji, která už trvá staletí někde v daleké galaxii do které se zapletla i tato loď.

Po několika hodinách třídění dat, překladů a pochopení asi všeho bylo jasné co nám měl hologram předat za informaci. Destiny při své cestě dalekými galaxiemi se setkala pro nikoho s zatím neznámou rasou nebo technologii Strojů. Stroje ničili všechny světy, kam se dostali a těžili z jejich zdrojů pro svůj rozvoj. Stroje byli tak mocní a organizování, že neměli vlastně soupeře který by je byl schopen porazit nebo zastavit. Tato válka trvala nebo stále trvá mnoho staletí pro nás v nedosažitelné vzdálenosti. Vědecké týmy na Destiny se pokoušeli zvrátit válku se Stroji a pracovali na novém systému turbínového motoru, který by byl schopen skoků v časoprostoru a tím odvracet útoky Strojů ještě před jejich uskutečněním. Turbína pro časoprostorové skoky se jim podařilo vyvinout ale bohužel to nemělo dlouhodobý úspěch, podařilo se sice zmařit pár invazivních útoků strojů ještě předtím než se staly, ale tuto technologii stroje brzy odhalili a začali sami využívat časoprostorových trhlin, což bylo děsivé. Zhruba za 1000 let od teď Stroje obsadí planetu, kde vznikne naše základna a tam zjistili informace o naší galaxii a hojnosti zdrojů pro ně zde a začali se připravovat k ničivé invazi v našem směru. Destiny se snažila událost zvrátit ale bohužel prohrávali všichni a hrozilo i zničení Destiny. Posádka se přesunula mimo loď a vyslala tuto zprávu samotnou lodí řízenou jen jedním ursínem, který je odolnější pro tak dalekou cestu časoprostorem. Destiny pro cestu do minulosti a takové vzdálenosti se pokusila využít otevření časoprostorové trhliny v rozpadajícím se magnetaru, ze kterého chtěla čerpat pro tento skok jeho obrovskou energii. Přinesla nám varování je to sice časový paradox, ale pro nás se budoucnost ještě nestala tak máme šanci najít řešení….